06.01.2012, 08:00:13
V dnešní době může mít doménu kdokoliv, každý může publikovat na internetu. Jsou společnosti, které nabízí možnost publikovat na jejich serverech, pokud splníte jejich podmínky a to vše je možné i zdarma. Existuje spousty blogovacích systému, kde je možné také psát a publikovat články zdarma. Pokud však přemýšlíme o kvalitním projektu u kterého předpokládáme dlouhodobý rozvoj, pak bychom měli uvažovat o vlastní doméně.
Projekty, které nemají vlastní doménu jsou považovány za testovací projektu na přechodnou dobu. Proč by měl vyhledávač věřit stránkám, které ani nejsou ochotni zainventovat do vlastní domény a do vlastní image.
Pokud vlastníme doménu, můžeme si vybrat, kde budeme stránky hostovat, u jakého poskytovatele internetu. Pokud se nám přestane líbit, můžeme stránky přesunout jinam apod.
Jméno domény by mělo být snadno zapamatovatelné. Výběru domény je třeba věnovat značný čas a vybrat opravdu vhodnou doménu.
Koncovky s národní doménou, tzn. pro nás s .cz, jsou tou nejlepší volbou pro národní projekty v českém jazyce. Domény .com jsou například zase vhodné pro mezinárodní projekty v angličtině. Domény se obecně řadí pro přehlednost do několika úrovní tzv. řádů. Domény prvního řádu jsou defakto koncovky na konci za poslední tečkou. Většinou se jedná o zkratky jednotlivých států (.cz, .sk, .uk, .de, …), ale patří sem i například několik specielních koncovek jako je .com (komerční), .net (síť), .org (organizace), .eu (evropská) atd. Někdy se tyto domény označují jako TLD (Top Level Domain). Domény druhého řádu jsou pak ve tvaru nazevdomeny.cz. Domény druhého řádu už si lze koupit a spravuje je většinou lokální sdružen NIC (Network Information Centre). domény třetího řádu se pak někdy označují jako tzv. subdomény a pokud jsme majitelem domény druhého řádu, pak si takových subdomén můžeme zřídit kolik potřebujeme. Nejčastější tvar subdomény je www.nazevdomeny.cz.